Dvě odpovědi na otázky k MČR v trail-o z ročenky 2022

11.2.2023 Libor Forst

Pisatel sloupku k MČR v trail-o v letošní ročence (str. 94) vyslovil dvě řečnické otázky a podle mého názoru se sluší na ně odpovědět.

Sloupek hovoří o druhé časové kontrole a první řečnická otázka zní “Kdo odstranil z mapy údolíčko, před kterým závodníci na časové kontrole seděli?“. Odpověď je jednoduchá: Nikdo! Stačí se pozorně podívat např. do mapy řešení (pro ne-trailisty dodávám, že místo, kde závodník sedí, je označeno šipkou, pozice lampionů malými červenými kolečky a kontroly úplně standardně):

Údolíčko, z jehož úmyslného vymazání nás pisatel lživě obviňuje, v mapě zřetelně je. Je to ono nevýrazné údolíčko mírně nalevo od pozice závodníka s kontrolou číslo 3 a s třemi lampiony. Údolí, které měli závodníci jako první dvě úlohy řešit, je trochu více vpravo. Na první pohled je ovšem zřejmé, že toto správné (pravé) údolíčko je výrazně hlubší a začíná výrazně níže, než údolíčko falešné, do kterého závodníci koukají. Srovnejte to s fotografií terénu:

 

 Falešné údolíčko s kontrolou č. 3 je na fotce vyznačené šipkami a i z fotky je zřejmé, že je to velmi nevýrazné údolíčko, které by na footové mapě možná ani z důvodu generalizace nebylo, aniž by to někdo považoval za chybu či úmysl. My jsme ho ale v mapě měli a úkolem závodníka bylo poznat, že toto údolí není tak hluboké, jak by mělo správné údolíčko s kontrolou č. 1 podle mapy být, a navíc začíná až někde v polovině svahu, zatímco správné údolíčko začíná daleko níže a táhne se celým svahem.

Smyslem úlohy bylo postavit závodníka do místa terénu, které není úplně triviální, a donutit ho zpomalit, „nevypálit“ odpověď, ale nejprve věnovat přiměřený čas prohlídce terénu. Je to úplně stejné, jako kdyby při běžném orienťáku zavedl stavitel závodníky do podobného místa ve stejných pískovcových skalách. Závodník, který nepozná, že terén není triviální, a bezhlavě vyrazí do špatného skalního průlezu, bude potrestán ztrátou několika desítek sekund či minut, než svou chybu pozná, vrátí se a vyrazí do průlezu správného. Ten, kdo naopak usoudí, že mu stojí za to věnovat studiu mapy o pár vteřin víc a přiřadí správně objekty v mapě a v terénu, na tom získá. A na časovce v trailu je to stejné – ten, kdo si prohlédne terén a mapu o pět vteřin déle (což úspěšní řešitelé téhle úlohy udělali), odpoví správně, vyhne se penalizaci (1 minuta) a získá tím 55 sekund.

A tím se dostávám ke druhé řečnické otázce, „Jestli má být takové neorienťácké řešení jediným možným?“. A odpověď je opět triviální. Toto je zcela orienťácké řešení, je to naopak přesně to, o co se v trailu v posledních letech snažíme – stavět úlohy řešitelné postupy, které jsou zvyklí používat orienťáci i při normálních závodech (jen trochu pečlivěji aplikovanými). Já i pisatel sloupku pamatujeme trail před 15 lety, kdy se stavěly chytáky typu, zda má lampion s popisem „skalní sráz“ stát nahoře nebo dole, nebo na tom, zda je možné postavit kontrolu „mezi kupku a umělý objekt, který na té kupce stojí“. Ale tahle doba je naštěstí už pryč.

A to je dobrý signál pro všechny, co by si trail chtěli vyzkoušet – přijďte, čeká vás normální orienťák, jenom si s mapou budete muset pohrát trochu pečlivěji…


« zpět