Co je Trail-O

Trail-o je orientační disciplína zaměřená na čtení a správnou interpretaci mapy. Závodník dostává mapu s vyznačenou závodní tratí – podobně jako v normálním, „pěším“ orientačním běhu – ovšem každé kontrole zakreslené v mapě kolečkem odpovídá v terénu shluk až šesti lampionů a závodník musí rozpoznat, který z lampionů odpovídá popisu kontroly a poloze středu kolečka. Pro řešení přitom používá stejné orientační metody jako pěší závodník – identifikaci objektů, odhad vzdálenosti, sledování vrstevnic, záměrných linií atd. Nesmí ovšem vstupovat do terénu a zůstává pouze na cestě – odtud pochází mezinárodní název „trail-o“, ale ve Skandinávii, kde má tato disciplína dlouholetou tradici se stovkami závodníků, se používá název „pre-o“, tedy „přesná“ orientace.

Tato disciplína byla vyvinuta, aby nabídla všem, i lidem s omezenou hybností, šanci účastnit se smysluplných orientačních závodů. Mechanický i elektrický vozík, berle i asistence při pohybu, to vše je povoleno, protože rychlost není součástí soutěže. Schopnost správně identifikovat danou kontrolu neklade na závodníka žádné zvláštní fyzické nároky, což umožňuje i lidem s omezenou hybností rovnoprávně soutěžit. Většina soutěží trail-o je otevřena všem, handicapovaným i lidem bez handicapu.

Vybavení:

Pomůcky k pohybu: Jakákoliv vozítka, kromě vozidel na spalovací motor, jsou povolena. Případná fyzická asistence je rovněž povolena.

Mapa: Běžná orienťácká (typicky sprintová) mapa s kolečky vyznačujícími místa kontrol. Závodník si může každou kontrolu pořádně prohlédnout, nesmí přitom ale opustit cesty. Poté, co se rozhodne, který lampion je podle něj ten správný, si na tzv. rozhodovacím stanovišti přiřadí lampionům zleva doprava písmena A-F a vybere správné písmeno. V elitní kategorii nemusí být správně žádný lampion (odpověď Z, zero).

Popisy kontrol: Spolu s tratí jsou na mapě vytištěny také popisy kontrol. Jsou prakticky stejné jako popisy v pěším OB, jen maličko detailnější. Obsahují navíc (ve sloupci B) vyznačený počet lampionů, které musí závodník na odpovídajícím kontrolním stanovišti vidět. V některých případech ještě obsahují (ve sloupci H) směr, kterým se z cesty má závodník na kontrolu dívat.

Průkazka: Soutěžící razí vybranou odpověď kleštěmi papírové průkazky, na rozdíl klasické průkazky je v trailu průkazka větší, aby bylo možné vybrat správnou možnost.

Pro zkušené orientační běžce může být dobré přečíst si trailovou kuchařku a je možné si trail částečně vyzkoušet i u počítače.

Soutěže:

České i mezinárodní soutěže se v současné době konají ve dvou disciplínách:

Klasická trať: Závodník absolvuje trať od startu do cíle v daném časovém limitu, postupně navštíví všechna kontrolní stanoviště a vyznačí svoje odpovědi. Primárním kritériem pro stanovení výsledku závodníka je počet správných odpovědí (bodů). Aby bylo možné rozlišit pořadí závodníků se stejným počtem bodů, jsou součástí závodu ještě tzv. časovky. Zatímco během absolvování závodní trati se závodník při určování odpovědi smí libovolně pohybovat po cestách, na časovce sedí na jednom místě, dostává pouze potřebný výřez mapy a rozhodčí mu měří čas rozhodování. Tento čas je pak druhým kritériem pro určení pořadí.

TempO: Rychlejší varianta závodu složená pouze z časovek. Zde se nepočítají body, ale pouze čas, přičemž za špatnou odpověď dostává závodník časovou penalizaci.

Mistrovství Evropy se organizuje každý sudý rok od r. 1994 a první Mistrovství světa v Trail O se konalo r. 1999.

V České republice se první pokusy o trail-o konaly v září 2005 (Praha a Vrchlabí), regulérní závody začaly v roce 2006, od roku 2009 se konají pravidelné dlouhodobé soutěže Pohár a Ranking. Pokud se chcete zapojit, přijeďte na některý ze závodů anebo nám napište.